Jak jsem slíbil, poradím vám, co provést se zbytkem ananasu, kterému jste ukroutili a zasadili jeho vrcholovou růžici listů. Zbytek rozhodně nevyhazujte. Byla by ho veliká škoda! Je tu totiž léto a s ním i oblíbená doba grilování, a to ať už na sebesofistikovanějších grilech připomínajících pult velínu atomové elektrárny nebo jen tak na roštu položeném na několika kamenech nad řeřavými uhlíky, co zůstaly po táboráku. Návod na to jak se stát králem takové „barbecue party“ vám přinesou následující řádky.
Léto je tu a ty tam jsou doby, kdy nám jako dětem stačil táborák a opékání buřtů napíchnutých na klacku. A ten z nás, který uměl buřta nařezat na kostičky a la ruční obranný granát, byl u táboráku králem. Inu, dnes je jiná doba. Dnes se buřty neopékají, protože dnes je ty super-, hyper- a mega- markety, či jak se všelijak po anglicku tyto velkochrámy konzumu nazývají, už ani nevedou. Pokud se tam něco podobá špekáčkům, tak většinou jen tvarem, ale rozhodně ne tím, co se pod tlakem požadavků na co nejnižší prodejní cenu nachází ve střívku. Pokud to naříznete, napíchnete a pokusíte se opéci na ohni, tak se často z podivně rozšklebeného střívka (připomínajícího seškvařený plast) vysype cosi, co se svou konzistencí nejvíce podobá zuhelnatělým promaštěným pilinám (nebo Michaelu Jacksonovi po kremaci). Možná i proto se u nás začalo grilovat a provozovat něco se jménem znějícím tak hrozně anglicky a pro nás příšerně cize – barbecue party.
O tom co se všechno griluje na podobných setkáních, by se dalo psát ještě dlouho. Především jde o maso… ale to není nic originálního. I když i na tom je veliký kus umění. Kdo masu rozumí, dá mi za pravdu, že není tak jednoduché něco skutečně výjimečného připravit. Jen skuteční znalci vědí, že králem grilovaných mas je pořádný steak z hovězího masa, protože hovězí maso, které má svou jedinečnou chuť, je naprostým králem všech mas, to vědí všichni „cowboyové“. Ale s angloamerickou inspirací se králem grilovacího večírku rozhodně nestanete, i kdybyste vymysleli bůhvíjak geniální marinádu. Inu, inspirace musí přicházet odjinud, pak máte šanci dát vzniknout něčemu výjimečnému. Tak jsem uvažoval i já při přípravě na tradiční rodinnou párty. A kam jsem šel pro inspiraci? Inu do latinské Ameriky.
Víte, čím se vyznačuje brazilská kuchyně? Že jste ještě neměli tu čest? Na to, abyste to zjistili, dnes už naštěstí nemusíte jezdit ani do Brazílie… ba ani do stejnojazyčného Portugalska, kde se můžete setkat s mnoha brazilskými restauracemi. Tam jsem brazilskou kuchyni poznal i já. Vy můžete navštívit brazilskou restauraci, mnohem blíž, dokonce i v Praze. A co se tam dozvíte? Krom toho, že v brazilské kuchyni rádi připravují jídlo na otevřeném ohni, tak na tomto ohni připravují s velikou oblibou krom mas různých druhů rovněž rozličné druhy tropického ovoce. Takový pečený banán či ananas je opravdová lahůdka. Nemohla by právě to být ta hledaná inspirace? Co takhle ohromit společnost sladkou tečkou celé barbecue. Na obědě či večeři v restauraci si často dáte kávu a něco sladkého na závěr, nenapadlo vás totéž při opékání na zahradě? Že ne? Mě ano.
Recept je to velice jednoduchý, ale výsledek je o to více ohromující. Díky tomuto receptu jsem byl vyhlášen králem letošní barbecue, protože výsledek všem náramně chutnal (na mě ani nezbylo). Ale jak poznamenali „poražení“ (grilující velmi dobré kuřecí maso), je tato pochoutka mimo obvyklé soutěžní kategorie. Měli pravdu. Je totiž kategorií sama o sobě.
Do alobalu není vidět, takže je třeba nacvičit (obvykle metodou pokus-omyl), ten správný okamžik, kdy je grilovaný ananas hotový, aby nepřipomínal nějaký nepovedený kompot (dá se to docela dobře poznat podle vůně). Nejlepší je tehdy, když med na povrchu již trošičku zkaramelizoval. Pak po vybalení krásně voní a ještě lépe chutná.
Pokud bych k němu měl doporučit nějaké víno, tak mladé lehké bílé a veselé… u mne by dostal přednost Mopr nebo Irsai Oliver.
Dobrou chuť a napište, jak se vám povedl.
Autor: Ota Beran
© 2009
Datum zveřejnění: 15. 7. 2009