Exotické ovoce již na pultech českých obchodů není žádnou výjimkou. Celoročně se setkáváme nejenom s banány, ananasem, citrusovými plody, kokosovými a dalšími ořechy, ale své místo si získávají i další druhy ovoce - mango, papája, čerstvé fíky (o pěstování fíků - tedy přesněji fíkovníku Ficus carica se psalo v článku Nebojte se Fíka), liči... a tak bych mohla vyjmenovávat ještě dlouho.
Jsou lidé, kteří na každý takový kousek hledí s nedůvěrou a nelze odhadnout, co by je ke koupi přimělo. Já k takovým lidem rozhodně nepatřím... a pokud takový exotický plod navíc obsahuje alespoň jedno semínko, pak je jasné, že se jej pokusím přivést k životu.

Koupit mango v obchodě není žádný veký problém

Pravděpodobnost toho, že bych se u některých druhů dočkala plodů je zhruba stejná, jako že vyhraju ve Sportce. Některá semínka nevyklíčí vůbec, některá velmi špatně a další velmi ochotně. Nicméně, ani když semínko vyklíčí, tak ještě není vyhráno. Některé rostlinky nesnáší teplo - jiné zimu, jedny nesnesou pravidelné zalévání - jiné je vyžadují, některé nesnesou přesazení - jiné bez přesazení skomírají. Konkrétních informací bylo a je jako šafránu, a tak mnohdy nezbývá nic jiného, než se uchýlit ke staré známé (a někdy dost nákladné) metodě "pokusu a omylu". Zkouším to stále znova. A když už máme internetovou prezentaci, proč se o své zkušenosti nepodělit?

Oddělit sladkou dužinu manga od vláken pecky vyžaduje trošku šikovnosti a cviku, ale určitě se to podaří.

Začínáme s mangem

Od chvíle, co se na pultech obchodů začalo objevovat exotické ovoce, mě velmi lákalo zkusit pěstování různých nových druhů. Jednoho dne jsem se odhodlala koupit mango. Zvláštní plod mangovníku indického (Mangifera indica) s oranžovožlutou dužninou výborné sladké chuti a podivnou peckou pokrytou hrubými vlákny, která způsobila, že jsem mango kupovala hlavně proto, abych opět zkusila, zda už konečně poroste.

V té časné (porevoluční) době se o mangu dalo zjistit akorát odkud pochází a jak jej konzumovat. Internet do Česka ještě nedorazil a knih bylo poskrovnu. Navíc, pokud jde o podrobné studium, tak si dost často vzpomenu na rčení jednoho mého kolegy, který tvrdí, že návod se čte až když všechny ostatní pokusy selžou. I když, pravdou je, že dnes už si i já častěji přečtu, co rostlina potřebuje, před tím než vyseju semínko do substrátu (což neznamená, že to vždy přesně dodržuji - a tak i v mých bytových podmínkách často zafunguje "přirozený výběr" a přežívá jen ten nejsilnější).

Velkou plochou pecku pokrytou spoustou vláken je potřeba pečlivě očistit.

První pokus s mangem skončil neúspěchem. Později jsem se dozvěděla, co bylo příčinou - pecka je natolik tvrdá, že je třeba ji pootevřít nožem. (Nikde se mi nepodařilo zjistit, jak to mangovník zvládá v přírodě.)
Druhý až "x-tý" pokus nedopadl o mnoho lépe - bez ohledu na podmínky (teplo-chlad, sucho-vlhko, zasazení na plocho nebo na hranu, substrát takový nebo onaký) bylo vše marné, buď semeno uschlo nebo zplesnivělo.
Nevím jak vy, ale mě takové výzvy nenechávají v klidu. Přece se mi to aspoň jednou musí podařit!

Klíčící mangovník indický (Mangifera indica) vypadá dost neobvykle - inu exotika.

Další pokus o pěstování

Letos v lednu jsem se rozhodla, že to zkusím znova. Koupila jsem nazelenalé mango a doma je uložila do mikrotenového sáčku, kde si při pokojové teplotě dozrávalo. Asi po dvou týdnech jsem zjistila, že je přezrálé do té míry, že z něj už asi půjde použit pouze ta "příšerná" pecka.

Po 23 dnech od výsevu má mangovník první lístky...

Vzala jsem tedy nůž a oškrábala přezrálou dužinu blátivé barvy i konzistence. Pak jsem se chopila kartáčku na ruce a pod tekoucí vodou odrbala veškeré zbytky dužiny. A pak přišel na řadu opět nůž a opatrné otevření tvrdé pecky - je třeba to udělat tak, aby člověk nezranil sebe a nepoškodil semeno uvnitř.
A kam teď s ním? Proč nevyužít toho, že mi zbyl namočený drcený kokos, ve kterém se líbilo nejenom šnekovi a palmám, ale také marhaníkům, mučenkám a dalším. A tak šla mangová pecka "do kokosu". Položila jsem ji na plocho tak, aby otevřená část byla zakrytá jen z poloviny, misku přikryla víčkem (pokud máte doma plastové misky na potraviny, ve kterých jste přestali strkat se zbytky jídla do mrazáku, abyste je po čase vyhodili, tak ty se výborně hodí) a dala k topení.

...o pět dní později již má velké vejčité listy.

Nadějný začátek

Mangovník má za sebou první měsíc a zatím vypadá, že se mu v kokosové drti daří.

Jdeme do druhého měsíce

Autor: Anna Marcinková
© 2009