 |
1) Na samém počátku je kapesním nožem šikmo uříznutý rovný vrbový prut. | |
 |
2) Šikmý řez se na konci kolmo uřízne, aby to vypadalo nějak takhle. |
 |
3) Nyní je třeba nedaleko konce pomocí dvou tahů nožem vyrobit zářez. Řez bližší konci je kolmý a druhý je šikmo k ose prutu. | |
 |
4) Asi 10 až 12 centimetrů od konce je třeba kolem dokola proříznout kůru až na dřevo, aby se dala stáhnout. |
 |
5) Kůra se musí otlouci, aby se snadno svlékla. Dá se k tomu použít rukojeť nože. Nesmí se to ale uchvátat. Než se pokusíte stáhnout kůru, raději si při otloukání dvakrát nebo třikrát přeříkejte: „Otloukej se píšťaličko, nebudeš-li se otloukati, budu na tě žalovati, císaři pánu, děravému džbánu a on ti dá ránu, až poletí tvá duše k pánu.“ Uvidíte, že to pak půjde lépe. |
 |
6) Pak se jednou rukou prut chytne na neotlučené straně a druhou na otlučené straně a opatrně se zkusí kroutit. Otlučená strana většinou snadno povolí a protočí se. | |
 |
7) Pomalu opatrně stáhneme kůru. |
 |
8) Tak vypadá stažená kůra vedle holého prutu. | |
 |
9) Podle kolmé strany zářezu se prut uřízne, aby zbyl jen malý zkosený kousek dřeva. |
 |
10) Tak vypadá zbytek po odříznutí klínovitého konce. | |
 |
11) Z klínovitého konce se opatrně odřízne tenký proužek… |
 |
12) …a zasune se do kůry tak, aby nahoře zbyl otvor, kterým bude procházet vzduch přímo na hranu dírky. | |
 |
13) Zpředu to vypadá nějak takto: |
 |
14) Nyní se kolmým řezem zkrátí prut, aby píšťalka měla „komoru“ | |
 |
15) A zaslepí se s ním druhý konec kůry. |
 |
16) Nakonec se odřízne zbytek prutu, který nám sice dobře posloužil při sundávání kůry, ale nyní ho již nebudeme potřebovat. A je hotovo. Jen si tak trochu písknout! | |
 |
17) Takhle vypadá znovu vše rozložené pro připomenutí, z čeho se vlastně celá píšťalka skládá a co nám po její výrobě zbude. |